2. ledna 2013

Vandrák

Slečna asi blázní, možná ztratila rozum, možná jí rozum ukradl bláznivý Vandrák. Je to ovšem úplně jedno, neb Slečna je šťastná jako dlouho nebyla. Co na tom, že ji ke štěstí přivedl Vandrák, který má tolik much, že se nad tím Slečně ani nechce přemýšlet. Vandrák má totiž dokonalý (dle Slečniných měřítek) smysl pro humor a duši poety. Co na tom, že Vandrák kouří, pije, jí maso, není Slečnin typ a je o tři roky mladší než Slečna, když se Slečna cítí s Vandrákem skvostně.
Při prvním setkání spolu prolezli kus Prahy, Slečna se v podpatcích div nezabila na Petříně (kam navrhla jít ona), když se dostali mimo obvyklé trasy, ale protože Slečna není z cukru a nepřizná Vandrákovi, že by se jí hodila pomocná ruka, nezabije se jen s vypětím posledních sil. Jelikož Slečna není z cukru, toulají se ti dva spolu deštěm, dokud nejsou oba promočení. Při prvním setkání se projevil Slečnin laxní přístup ke konvencím, jelikož jí nepřišlo divné, že se s Vandrákem navzájem nepředstavili a že to Vandráka napadlo až ráno po probuzení.
Při druhém setkání Vandrák Slečně přinesl květinu a ačkoliv Slečna kupované květiny nemá zrovna v oblibě, potěšilo ji to. Uprostřed noci před druhým setkáním Slečna pekla dýňové brownies, před odchodem z bytu uvařila kávu do termosky, neboť věděla, že to je to, oč její Vandrák stojí. Strávila s Vandrákem nejlepší Silvestr a velmi příjemný Nový rok s rumem a hraním si na námořnici.
Slečna je Vandrákem okouzlena, poněvadž Vandrák Slečně lichotí, Vandrák Slečnu popichuje, Vandrák nutí Slečnu přemýšlet nad tím, co říká. A Slečna se toho nemůže nabažit.