28. ledna 2012

Veganství jako módní doplněk

Ze všech médií se hrnou články na téma "Veganství - nový módní trend". Pokud jste na žádný ještě nenarazili, tak například tady, tady nebo tady.
Zaráží mě, že veganství je v první řadě považováno za módní výstřelek. Vážně je tak těžké připustit, že lidé, kteří se pro veganství rozhodnou, to nedělají kvůli módě? Vážně nikdo z těch lidí, kteří ty články píší, si nedokáže připustit, že to, co se se zvířaty děje, je přinejmenším divné, a že tedy ti, kteří se na tom odmítají podílet, to dělají z etických důvodů? Že je to způsob, jak vyjádřit nesouhlas?
Napadá mě mnoho snazších způsobů, jak se stát moderním člověkem, než se částečně vyčlenit z kolektivu. Nebudu nikomu nalhávat, že nikdy nemám problémy s odoláváním obyčejnému jídlu. Když přes celý byt voní bábovka nebo když je celá lednička narvaná "běžným" jídlem a zelenina je schovaná až v horní polici a já si musím stoupat na špičky, abych si mohla vzít papriku. Skutečně se tomu občas odolává jen stěží. Jako módní výstřelek si představuji teda úplně něco jiného, než si odpírat některé potraviny z důvodů, kterým nevěřím.
To, že mnoho slavných osobností se stává vegany, může být pro některé lidi ten první krok, aby si o veganství něco zjistili, ale rozhodně to nemůže být důvod jediný. Pokud se stanete vegany, musíte počítat s různými útoky na svou osobu, s "odbornými" radami na téma zdravá výživa (nejčastěji od lidí, kteří se tím sami neřídí), se zesměšňováním vás nebo vašeho přesvědčení. Na to je potřeba mít pevné nervy a rozhodně si nevystačíte s argumentem, že ten nebo onen je taky vegan. Takhle to nefunguje.
Navíc to není jen o tom, co člověk "nesmí" jíst (jako by nám to snad někdo zakazoval). Znamená to najít si kosmetiku, která se netestuje na zvířatech. Najít kvalitní nekožené boty. Odmítnout zoologické zahrady a cirkusy. Ujasnit si, jestli se srovnáte s nákupem vlněného kabátu nebo ne (jestli sníte o tom, že když se ovečky nejí, tak se mají určitě dobře a zachází se s nimi jako v bavlnce, sněte dál).
Takže ne, veganství není módní výstřelek, je to životní postoj a přesvědčení. A pokud se skutečně najde někdo, kdo to dělá pod vlivem módy, tak to velmi brzy poznáte, protože u toho moc dlouho nevydrží.

24. ledna 2012

Super size me

McDonald's. Milujete nebo jste zarputilými odpůrci? Věříte, že se tím můžete normálně živit, aniž by vám to ublížilo, nebo zastáváte názor, že je to něco, co by se mělo zakázat? Říkáte si, že jednou za čas vám to nemůže ublížit? Jednou za čas vám to nejspíš neublíží, na druhou stranu vám to nic nedá.
Ať už se řadíte ke kterékoliv skupině, tohle si pusťte. Dokument o tom, jak nebezpečné tohle "stravování" může být, pokud se tak stravujete příliš často.
Morgan Spurlock měl tolik odvahy, že se měsíc stravoval pouze u McDonald's. Kontrolovali ho po celý měsíc 3 lékaři, všichni ho před koncem nabádali, ať toho nechá. Všichni 3 se obávali možných následků, které by to pro něj mohlo mít. Ani jeden z nich nepředpokládal, že by to mohlo být až tak nebezpečné.
Podívejte se a sami usuďte, jestli máte tohle zapotřebí.

21. ledna 2012

Černobílý svět


Amerika, šedesátá léta minulého století. Rasismus není něco, za co by se měl člověk stydět, naopak je to více než žádané. Každý přece ví, že s černými se může zacházet jako s hadrem, vždyť jim to přeci nevadí. Proč se k nim chovat slušně, vždyť jediné, o co jim jde, jsou peníze.
Pokud jste černý, nemáte nárok na nic. Nemůžete se bránit, není komu si stěžovat. Nemůžete projevit říct svůj názor, protože už nikdy nenajdete práci. A ani pokud jste bílý a nelíbí se vám, jak se s černochy zachází, jediné co můžete udělat, je chovat se k nim slušně. Pokud dáte najevo svůj nesouhlas, společnost vás vyčlení.
Tak trochu mi to připomíná boj za svobodu zvířat v dnešní době a diskuze s některými pojídači masa mi připadají stejně hloupé jako diskuze ve filmu na téma rovnoprávnost černých.
Nejsem zrovna filmový typ, raději si čtu, ale tohle rozhodně stojí za vidění. Námět, zpracování i obsazení mají u mě za jedna.