19. června 2016

Jsem aktivistka

Taky vám na střední říkali, ať si to období užíváte, že nic podobného už nikdy nezažijete? Že v každém dalším kolektivu (na vysoké, v práci a kdekoliv jinde) už se lidé neotevřou, už je nikdy nebudete mít možnost poznat tak, jako své spolužáky? 

Tyhle teorie si vybavím pokaždé, když řešíme něco pro neziskovku. A možná je to pravda, pokud „jen“ jdete na vysokou, pak nastoupíte do zaměstnání a žijete obvyklý život. Přestává to platit v okamžiku, kdy se z vás stane aktivista.

Každá plánovaná akce je takový maturák. Každý na to má svůj názor, každý se k tomu chce vyjádřit, každý zdrbe to, co navrhnete vy. Ale nakonec se domluvíte, zorganizujete to, i když jste na to neměli dost času, lidí a energie. A nakonec to ani nevypadá tak amatérsky.

Můžete uplatnit svůj talent. Umíte psát? Kreslit? Vymýšlet slogany? Máte dobré nápady? Jste pečliví v čemkoliv, co děláte? Rádi si povídáte s lidmi? Rádi telefonujete? Všechno je vítáno. I když pravděpodobně vám do toho bude každý kecat, máte šanci dělat to, co vás baví způsobem, který pomáhá. 

Ostatní aktivisti vám budou připadat divní. A máte pravdu. Oni povětšinou vážně divní jsou. Většina jich nechlastá. Někteří nepijí vůbec. Mnohdy vypadají velmi nestandardně - pearcingy, tetování, dredy - málokdo nic z toho nemá. 
Mají divné představy o tom, jak vypadá dobře strávený večer. Třeba přepisovaním petic. Nebo hraním společenských her. Nebo diskutováním, jak nejlépe vést kampaň. Ale abych nám nekřivdila, někdy je s námi i zábava.

Najdete si mezi nimi ale nové přátele. Ne taková ta povrchní kamarádství a známosti jako z práce nebo z fitka. Mluvím o skutečném přátelství, o lidech, na které se budete moci obrátit třeba ve dvě ráno a oni tu pro vás budou.

Co mi na celém aktivismu přijde nejlepší, je skutečnost, že se vám bude lépe usínat, protože budete vědět, že jste udělali něco užitečného, něco, co má smysl. Pokud se teda ke spánku vůbec dostanete. Ale to už je jen na vás, kolik aktivismu obětujete. Já spím ráda, takže na spánek si sahat nenechám.


Fotky jsou z akcí Otevři oči, kde jsem začínala, a OBRAZu, kde působím teď. Buď jsem je fotila já, nebo jsem na nich zachycená.

2 komentáře:

  1. Já jsem zjistil, že mi víc vyhovuje, když jsou vztahy mezi lidmi povrchní. Mám dva kamarády, kteří mi stačí. Další nepotřebuji. Spolužákům ze střední se vyhýbám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mezi spolužáky ze střední žádné dobré kamarády nemám, to je pravda. Ale pár dobrých kamarádů se hodí.
      I když různým povrchním vztahům se taky nevyhýbám, jsem ráda, že mám kolem sebe několik lidí, na které se mohu spolehnout.

      Vymazat