10. září 2012

Jsem namyšlená

Tenhle článek vyzní velmi pravděpodobně hodně namyšleně, ale potřebuji to napsat.
Ne vždycky mám sama o sobě dobré mínění. Často si připadám hloupá, někdy si připadám nudná a občas nejsem spokojená se svou postavou. Přesto si myslím, že jsem hezká, oproti mnohým jiným jsem chytrá a ve správné společnosti umím být zábavná. Nemám problém s tím, že by o mě muži nejevili zájem. Kdybych chtěla a nebyla příliš vybíravá, mohla bych mít na každém prstu mužů alespoň pět. Jenže já vybíravá jsem. A to hodně. Ideální muž musí být hezký chytrý zábavný zajímavý vegan. Muž, který mě má zaujmout, musí mít minimálně dvě z vyjmenovaných vlastností. Nebo z něj musí čišet taková sebedůvěra, že mě to na chvíli zblbne natolik, abych si neuvědomila, že žádnou z těchto vlastností nemá. Nechápu proto, jak je možné, že někdo, kdo nesplňuje ani jednu z těchto podmínek, předpokládá, že se s ním budu chtít sejít a to dokonce víc než jednou.
Průměrně inteligentní starší zanedbaný nijak hezký nezajímavý pán, který každou chvíli sedí někde v hospodě, prostě nemá u hezké mladé chytré holky šanci. Je mi to líto, ale zřejmě žiji v poněkud jiném světě než většina jiných lidí.

12 komentářů:

  1. :D Jsi skvělá. Tohle si hodně často myslím. Naposledy, když jsem vycházela z brány přírodovědecké fakulty v hezkých decentních šatech a snažila se obejít výkop. Týpek s krumpáčem v ruce, svaly vydřenými v posilovně a opálením ze solárka a naušnicí rádoby chanel mne zval na pivko. Já jsem málem do toho výkopu padla šokem. Zmohla jsem se na pípnutí, že mám přítele, načež se na mne dotyčný krumpáčník rozhalekal, že on má též přítelkyni. S ještě slabším pípnutím, že přítel mě nechává sledovat, jsem prchala pryč. To byl výkvět. Kdyby mě na pivko pozval kterýkoliv z jeho spolupracovníku, asi bych sice také slušně odmítla, ale nedávala bych věc toliko k dobru, protože oni byli opálení, nikoliv "voranžoví" a svaly měli normální přiměřené fyzické práci (spíše šlachovití).
    To je asi jako potkat cestou ze supermarketu ověšená taškama a uondaná Chaviera Bardema, dát mu herdu a říct: Kal na Penelopu, užijeme si to, bydlím pár zastávek MHD odtud.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kopřivo, souhlasím. Ten typ, co jsi popsala, obvykle ignoruju, nemá smysl se s nimi bavit.

      Horší mi přijde varianta stejného typu v obleku, vlastně namyšleného burana v obleku. Nejhorší je prachatý buran, co má vyšší/vysokou pozici. Na druhou stranu je zábava je rozebrat. Dělám to, jen když nereagují na slušné odmítnutí. Když buran pokračuje, tak si ho vychutnám. To je snad jediná situace, kdy mě baví být mrcha. Pro tu zábavu překonám stud. Zábavu pro mě, pokud je tam víc lidí, tak si ho prostě nevšímám. Ale one-to-one, to si užiju. :-)

      Vymazat
  2. Já nechápu, proč si někteří lidé nevybírají a dávají šanci úplně každému totalnich blbcu včetně. Neumim si představit, ze bych trávila i jedno blby rande ujišťováním, že z toho člověka vegana, umyteho, čtenáře občas sportujiciho, chapajiciho moje umeni a mou filosofii bez toho, aby si ze mě utahoval, prostě neudělám. Po takove schůzce bych se citila naprosto unavená a jako by mi ukradl nekdo čas... nemyslím si, že je to v namyslenosti, spíš o tom, že víš, co chceš a to je naopak moc dobře a každý si zaslouží najit lidi, co jeho kritériím odpovídají

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, ale možná u méně sebevědomých lidí je to taková ta demokratická masáž, že každý musí dostat šanci. Když jsem byla mladší (cca 15), měla jsem tyhle tendence, ale nikdy nedošlo na víc než jedno rande. A vždy po něm zbyla pachuť blbě a neužitečně promrhaného času.
      Kdysi jsem také napsala do diskuze o zlatokopkách, že ne všechny ženy bohatých a úspěšných partnerů jsou zlatokopky, ale inteligentní muži často bývají úspěšní a bohatí, no a inteligentní třebas studující mladá hezká žena s blbem prostě nebude. Načež mi bylo vynadáno do zlatokopem a vysvětleno něco ve smyslu, že i dělník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v latině.
      No a pak je tu ta nejhorší kategorie, co popsala K. Debil v obleku. Sine nobilitate. Naštěstí i na to stačí chvíle verbálního projevu. Někdy stačí i pohled. I ty obleky mohou být dotaženy více či méně vkusně a k dané příležitosti. Vzpomeňme Paroubka v růžovém svetříku. Ač nejde o oblek, ale spíše snahu o módní uvolněnou eleganci.

      Vymazat
    2. Samozřejmě, že se to kryje, můj muž zastává jen dělnické profese a přitom je schopný dávat svému okolí přednášky o křesťanství a dalších oblastech a já s ním jsem právě kvůli tomu, že je inteligentní, ale přitom věřím, že je schopen postoupit výš a kdybych v něm ten potenciál necítila, nebyla bych s ním. Co by na tom mělo být špatného? A zajímalo by mě, s kým by ti bohatí měli žít, když se vždy o jejich partnerech pak říká, že jsou to zlatokopové a jsem si jistá, že kdyby si našli partnera stejně vydělávajícího, bude to taky proti srsti, že chtějí hromadit společně.
      A šanci dám každému k hovoru, ale pustit někoho dál, to už je velmi jemné síto. Nechci mít hlavu plnou vzpomínek na nepříjemné situace, trapná ticha a být terčem přesvědčování o nějaké pravdě.

      Vymazat
    3. Kdysi jsem chodila s vyučeným kuchařem a nebyl nevzdělaný. Jenže se obávám, že výjimky čím dál víc potvrzují pravidlo. Dnes jde docela dost lidí na učňák ze zoufaltsví, ne proto, že by je řemeslo bavilo. To je také smutný fakt. Ale to už je trochu jiné téma.

      Vymazat
    4. Já jsem se jednou rozešla s klukem kvůli tomu, že nechtěl jít na vysokou školu. Moje blbost. Na obranu musím říct, že jsem byla velmi mladá, ještě na gymplu a odjakživa jen na těch výběrových školách. Takže nejít na vysokou bylo prostě absolutně mimo moje chápání a můj svět. S odstupem mohu říct, že to byla hloupost. Tak se aspoň utěšuju, že všechno zlé je pro něco dobré. :-)

      Vymazat
    5. Jé já bych měla takovou radost, kdyby můj přítel na vysokou šel a věřím, že jednou půjde, byl by skvělý učitel :)
      Kopřivo, myslím, že o těch učňácích to tak bylo do teď, ale řemesla se pomalu vrací, zvlášť když lidi zjistili, že maturita práci nezajistí... Já věřím, že by mě muž mohl sbalit na to, že je truhlář, nějak to na mě působí hrozně sexy tohle povolání, ale než se řemesla vzpamatují, já už pro ně budu "zralá"

      Vymazat
    6. Ani nevíš, jak ráda bych ti na tohle nechala komentář Kristýno. Strašně jsi mě rozesmála, ale nemohu prozradit čím. Neboj, v dobrém slova smyslu. Bohužel, kdybych ti to řekla, mohla bych sem dát rovnou jméno, příjmení a fotku :D

      Vymazat
    7. Tak Kopřivo, už na dnešek jsem spala jen 3 hodiny, protože jsem měla v pokoji dva chrápající členy rodiny a dneska neusnu, protože mi tenhle komentář bude vrtat hlavou :D

      Vymazat
  3. Pixie, pěkně popsané, s nadhledem. :-)

    Nejsem zastáncem myšlenky, že je lepší mít někoho, i když to není nic moc, než být sama.

    OdpovědětVymazat
  4. Mně jednou taťka říkal, že ti kluci, kteří zaněco stojí, mají většinou nízké sebevědomí a stydí se oslovit holku, naopak s inteligencí/krásou klesají i zábrany. A tak se stává, že hezké a inteligentní, avšak stydlivé, holky chodí s klukama, co jim nesahají ani po paty, ale nestyděli se...
    Nemusí to platit vždy, ani příliš často... protože jsou i výjimky :). Ale už se mi tohle hodněkrát potvrdilo.

    A nemyslím si, že bys byla namyšlená, jen se nebojíš napsat, co většina lidí jen dusí v sobě :).

    OdpovědětVymazat