4. února 2012

Margaux Fragoso - Tygře, tygře

Co se tohohle příběhu týče, jsou moje pocity velmi rozporuplné. Kdyby se jednalo o vymyšlený příběh, byla bych nadšená. Protože se jedná o paměti, je mi z toho trochu špatně.
Autorka zde vypráví o tom, jak byla zneužívaná starším mužem. Matka byla psychicky nemocná a z jejího otce je mi víc špatně než z toho muže, kterým byla zneužívaná. Náznaky tam byly a myslím, že jich bylo dost k tomu, aby se s tím dalo něco dělat, pokud by šlo o normální rodinu.
Jenže matka takové věci vidět zřejmě nechtěla, protože jako malá byla sama zneužita, navíc byla neustále pod vlivem prášků.
Otci šlo především o to, co si o nich povídají ostatní. Proto všude tvrdil, že ten muž, se kterým Margaux tráví tolik času je rodinný příbuzný. Své dceři neustále tvrdil, že je k ničemu, že ji nenávidí, že mu zničila život, že s ní nechce mít nic společného. A pak se divil, že ho neposlouchá a nechce s ním nic mít.
Protože je kniha psána z pohledu Margaux, tak Peter, muž který ji zneužíval, zpočátku vypadá jako jediný, komu na ní skutečně záleží. A možná tomu tak skutečně bylo.
Tahle kniha mi zůstane v hlavě asi ještě hodně dlouho. Myslím, že by si to měla přečíst každá matka. Povinně by to měli rozdávat po porodu všem ženám, aby věděly, co se může stát. Že zneužívání nemusí být vždy zcela proti vůli a že dívka to může podstupovat v podstatě dobrovolně, protože tomu dotyčnému nechce ublížit.
Za mě má tahle kniha rozhodně 100%. A doporučuji k přečtení všem.

Žádné komentáře:

Okomentovat